Veřejné instituce a střet zájmů při kácení dřevin dle Ministerstva ŽP

"Běžná praxe ještě nemusí být správným legálním postupem"

Rozhodování o vlastních dřevinách jako citlivé téma

Obce a města jsou často vlastníky významného množství dřevin – v parcích, podél komunikací, na hřbitovech nebo v dalších veřejných prostorech. Současně však vystupují také v roli orgánu, který rozhoduje o povolení ke kácení těchto dřevin.

Tato dvojí role s sebou přirozeně nese zvýšené nároky na transparentnost a správnost postupu. Zatímco v běžné správní praxi může rozhodování působit rutinně, právě zde vzniká prostor pro potenciální střet zájmů.

Kde může vznikat střet zájmů

Ke střetu zájmů může docházet v situaci, kdy o kácení dřevin ve vlastnictví obce rozhodují osoby, které současně vykonávají funkce v zastupitelstvu, radě obce nebo jiných orgánech obce jako vlastníka.

Pokud takové rozhodnutí není opřeno o nezávislé odborné posouzení, může vzniknout pochybnost o objektivitě a nestrannosti správního postupu. Nejde přitom nutně o úmysl nebo vědomé porušení pravidel, ale o systémové nastavení procesu.

Metodické stanovisko a význam nezávislého podkladu

Metodická instrukce Ministerstva životního prostředí (ZP16/2021) upozorňuje na potřebu oddělení role vlastníka a rozhodujícího orgánu. Smyslem tohoto výkladu není komplikovat správní řízení, ale zajistit, aby rozhodování bylo přezkoumatelné, obhajitelné a opřené o odborný základ.

Nezávislá odborná dokumentace v tomto kontextu neplní roli formálního „papíru“, ale slouží jako objektivní podklad, který pomáhá eliminovat pochybnosti o střetu zájmů.

„Dělá se to běžně“ neznamená „je to v pořádku“

V praxi se lze setkat s argumentem, že podobný postup je dlouhodobě běžný a není plošně postihován. Absence okamžité kontroly nebo sankcí však neznamená, že je postup bezrizikový nebo v souladu s doporučeným výkladem právních předpisů.

Kontrolní mechanismy zpravidla přicházejí až v návaznosti na konkrétní podnět, spor nebo havarijní situaci. V takovém okamžiku se zpětně hodnotí nejen samotný zásah, ale i způsob, jakým bylo rozhodnutí přijato.

Rizika pro obec i konkrétní osoby

Rozhodování bez odborného podkladu může vést ke zpochybnění vydaného povolení, k procesním komplikacím nebo k odpovědnosti konkrétních osob, které se na rozhodnutí podílely. Kromě možných sankcí může vzniknout i reputační riziko pro obec jako celek.

Důležité je zdůraznit, že odpovědnost se často nevztahuje pouze na instituci, ale i na osoby, které rozhodnutí připravují nebo podepisují.

Odborná dokumentace jako ochrana, nikoli komplikace

Zpracování odborné dokumentace – například dendrologického posouzení nebo arboristického posudku – představuje jednoduchý a účinný způsob, jak těmto rizikům předcházet. Odborný podklad přenáší rozhodování z roviny osobního úsudku do roviny odborně zdůvodněného postupu.

Takový přístup chrání nejen obec jako vlastníka dřevin, ale i jednotlivé představitele samosprávy. Rozhodnutí podložené odborným stanoviskem je lépe obhajitelné při kontrole, přezkumu i v případě veřejné debaty.

Doporučení pro praxi veřejných institucí

V situacích, kdy obec rozhoduje o kácení vlastních dřevin, je vhodné považovat odbornou dokumentaci za standardní součást procesu. Nejde o nadbytečný krok, ale o preventivní opatření, které zvyšuje právní jistotu a transparentnost rozhodování.

Odborný podklad pomáhá nastavit jasná pravidla, oddělit role jednotlivých aktérů a minimalizovat riziko budoucích problémů.

Závěrem

Střet zájmů při rozhodování o kácení obecních dřevin nemusí být vždy zřejmý na první pohled. Právě proto je důležité nepodceňovat procesní stránku věci a nespoléhat se pouze na zavedenou praxi.

Nezávislá odborná dokumentace představuje jednoduché a efektivní řešení, které pomáhá veřejným institucím rozhodovat transparentně, odpovědně a v souladu s doporučeným výkladem právních předpisů.