Vliv prostředí na produkci biomasy

Topol

zkoumání vlivu antropogenních tlaků a klimatických jevů na rychlost a kvalitu produkce obnovitelných zdrojů biomasy

Tento výzkum je primárně zaměřen na zkoumání vlivu antropogenních tlaků, tedy dopadů vlivu člověk na životní prostředí (znečišťování životního prostředí, globální oteplování, okyselování oceánů atd.) a klimatických jevů (průměrné roční srážky, průměrné roční teploty, dostupnost vodních zdrojů, sluneční záření) na rychlost a kvalitu produkce obnovitelných zdrojů energie v podobě biomasy.

Sekundárním cílem výzkumu je hodnocení melioračních vlastností rychle rostoucích dřevin, které jsou v rámci primárního cíl využívány k výzkumu.

Projekt je koncipován tak, aby v každém českém kraji byla vymezena oblast, která zahrnuje 3-5 různých geografických vlastností, které na sebe bezprostředně navazují (kvůli časové náročnosti výzkumu a nákladů) a tyto oblasti byly osázeny směsí rychle rostoucích dřevin, které budou ve zvoleném časovém horizontu podrobovány měření.

Samotný výběr takových oblastí je velmi komplikovaný, neboť se jedná o vzdálené oblasti a logistické náklady jsou velké. Navíc vytipovat takovou lokalitu, která v sobě zahrnuje 3-5 různých geografických charakteristik je velmi složité. Je to však důležité pro další podružný cíl projektu, kterým je využití méně dostupných ploch.

Co se týká monokulturních plantáží, tak tam je produkce biomasy velmi snadno počitatelná, stejně jako náklady na výsadbu, údržbu a sklizeň. Projekt však počítá právě s využitém ploch hůře dostupných, aby nedocházelo ke zmenšování hospodářsky významných půd (louky, orné půdy).

Co to je rychle rostoucí dřevina a proč jí pěstovat?

Všichni jsme si vědomi toho, že zásoby fosilních paliv na naší planetě jsou stále více vyčerpávány a jelikož se jedná o neobnovitelný zdroj energie, tak existují studie, výzkumy a celosvětové tlaky na podporu využívání zdrojů obnovitelných, mezi které se řadí také pěstování a zpracování biomasy. Aby však bylo možné biomasu efektivně využívat, je potřeba zvolit takovou dřevinu, která poroste rychle, a to i na úkor jejích energetických vlastností (výhřevnost).

V České republice jsou domácími, tedy přirozeně se vyskytujícími rychle rostoucímu dřevinami topoly a vrby. Nově se ověřují také jilmy a jako velmi perspektivní se jeví olše, jeřáby, lísky a lípy.

Jako rychle rostoucí jsou tyto dřeviny označovány hlavně pro jejich růstové vlastnosti. Zatím co smrk, jako běžná hospodářská dřevina, dosahuje výšky cca 200 cm za 10-11 let od vysazení ze semene, tak rychle rostoucí topol toto zvládne překonat již za první rok od svého vysazení, kdy roční přírůstek činí 2,4 – 4 metry za rok podle podnebních podmínek.

Pokud bychom porovnávali 1 hektarovou plantážovou monokulturu rychle rostoucího topolu s 1 hektarovou smrkovou monokulturou lesa, tak obmýtí plantáže topolu je 5 let s výtěžností až 300 m3 biomasy, která je využitelná na palivo či energetickou štěpku. U smrkového lesa činí obmýtí v průměru 80 let, s výtěžností 200-500 m3. Výtěžnost je samozřejmě u obou monokultur ovlivněna primárně podnebnými a geografickými podmínkami.

Pokud tedy obě monokultury porovnáme a výpočet oprostíme od klimatických podmínek, tak můžeme tvrdit, že za 80 let vyprodukuje smrkový les maximálně 500 m3 dřeva s dobrou výhřevností, které je využitelné jako palivo, biomasa, stavební materiál nebo truhlářský materiál.

Za tu samou dobu vyprodukuje topolová plantáž 4800 m3 dřeva použitelného jako palivo či biomasa.

Je tedy zřejmé, z jakého důvodu je třeba se dlouhodobě zaměřit na výzkum a podporu pěstování rychle rostoucích dřevin.

Financování projektu

Projekt je financován ze soukromých zdrojů. Nejsou a nebudou využívány žádné vládní ani nadnárodní zdroje financování.

Výsledky projektu však budou zveřejněné a zdarma dostupné pro širokou veřejnost i pro komerční využití, které se však nepředpokládá kvůli náročnosti pěstění.

Projekt však předpokládá, že soukromé osoby využijí výsledků tohoto projektu a podpoří ekologii právě pěstěním a zpracováním rychle rostoucích dřevin.